Diastáza po porodu: jak ji poznat a jaké cviky volit

Diastáza přímých břišních svalů znamená, že se pravý a levý přímý sval břišní od sebe oddálily a vazivová střední čára mezi nimi povolila. V těhotenství je to přirozený jev, bříško potřebuje místo. Po porodu se ale u některých žen rozestup nezmenší tak, jak by měl, a břicho dál „neposlouchá“: vystupuje, při námaze se vyboulí do hřebínku a záda bolí. V článku se dozvíte, jak diastázu poznat, co dělat a čemu se vyhnout, které cviky na diastázu mají smysl a kdy je na řadě chirurg.

Co je to diastáza a proč vzniká

Přímé břišní svaly vedou od hrudní kosti ke stydké kosti a uprostřed je spojuje pruh vaziva, bílá čára (linea alba). Během těhotenství se břišní stěna roztahuje, vazivo měkne vlivem hormonů a svaly se od sebe oddalují. To je normální a potřebné.

Po porodu se tkáně postupně vracejí. Jestli se to povede, záleží na víc věcech než jen na šířce mezery: jak dobře se zapojují hluboké břišní svaly, jak dýcháte, jak funguje pánevní dno a jakou zátěž na břicho v prvních týdnech kladete. Diastáza po porodu proto není jen „roztažené břicho“. Je to signál, že střed těla zatím nepracuje jako celek.

Diastáza není výsada maminek. Vyskytuje se i u mužů (často s nadváhou nebo po zvedání těžkých břemen) a jako běžný nález u miminek. U kojenců a dětí jde o jiný stav, o kterém má rozhodovat pediatr; tento článek se věnuje diastáze po porodu.

Jak vypadá diastáza a jak ji poznat

Nejčastěji ženy popisují, že:

• břicho po porodu stále vystupuje, i když už váha klesla
• při zvedání hlavy vleže nebo při vstávání z postele se uprostřed břicha vytvoří podélná vyboulenina, „stříška“, nebo naopak prohlubeň
• mají pocit, že břicho „nedrží“ a pod pupkem je měkké
• bolí je bedra nebo kříž, hlavně při nošení miminka
• k tomu se přidává únik moči nebo pocit tlaku v pánvi

Vypouklé břicho samo o sobě diastázu nedokazuje. Může jít o oslabené svaly, nafouknutí nebo o to, že dech a držení těla tlačí břicho dopředu.

Jednoduchý autotest diastázy

Test berte jako orientační, ne jako diagnózu. Dělejte ho nejdřív po šestinedělí a jen tehdy, když vás nic nebolí.

1. Lehněte si na záda, pokrčte nohy, chodidla mějte na podložce.
2. Položte bříška dvou nebo tří prstů na střední čáru nad pupkem, prsty směřují dolů k nohám.
3. S výdechem lehce zvedněte hlavu a ramena, jen o kousek, jako byste se chtěla podívat na kolena.
4. Vnímejte, jestli prsty zapadnou do mezery mezi svaly, jak je široká a hlavně jak hluboko se prsty bořívají. Totéž zkuste pod pupkem.

Šířka mezery se tradičně udává v prstech („diastáza na jeden prst, na dva prsty“). Důležitější je ale napětí: jestli pod prsty cítíte pevnou, pružnou čáru, nebo měkké místo, kam se prsty propadají. Pevná střední čára i při širší mezeře bývá lepší zpráva než úzká, ale měkká. Proto se diastáza nemá hodnotit jen podle čísla. Při vyšetření se dívám na obojí a k tomu na dech, pánevní dno a držení těla.

Co při diastáze nedělat

V prvních měsících po porodu vám pomůže, když se vyhnete všemu, co zvyšuje tlak v břiše a tlačí ho dopředu:

• sedy-lehy, zkracovačky, zvedání nohou vleže na zádech a podobné cviky na „břišáky“
• vstávání z lehu přímo dopředu přes sed (místo toho se otočte na bok a odtlačte se rukama)
• zadržování dechu a tlačení při zvedání miminka, autosedačky nebo nákupu
• tlačení na toaletě
• dlouhý kašel bez podepření břicha dlaní

Neznamená to, že se máte břicha bát a nic nedělat. Cílem je dávat mu zátěž, kterou zvládne udržet bez vyboulení, a tu postupně zvyšovat.

Dech a hluboký stabilizační systém

Břišní stěna nefunguje sama. Spolu s bránicí, pánevním dnem a hlubokými zádovými svaly tvoří tlakový „válec“, který drží trup. Když se bránice při nádechu hýbe dolů a pánevní dno ji pružně následuje, tlak v břiše se rozkládá rovnoměrně. Když dýcháte jen do hrudníku a zatahujete břicho, nebo naopak s každou námahou zadržíte dech, tlak míří přesně na nejslabší místo. U diastázy na střední čáru.

Proto začínám s dechem. Teprve když dech a hluboké svaly spolupracují, má smysl přidávat zátěž.

Cviky na diastázu po porodu

Následující cviky jsou jednoduché a bezpečné pro většinu žen po šestinedělí, po císařském řezu se zhojenou jizvou a po souhlasu lékaře. Cvičte pomalu. Břicho se při nich nemá vyboulit a nic nemá bolet; když se vyboulí, zmenšete rozsah nebo se vraťte o krok zpět.

1. Dech do břicha a žeber. Lehněte si na záda s pokrčenýma nohama, jednu dlaň na spodní žebra, druhou na podbřišek. Nadechujte se nosem tak, aby se rozšířila žebra do stran i dozadu a podbřišek se jemně zvedl. Vydechujte pusou pomalu, jako byste foukala do brčka. 8 až 10 nádechů, jednou až dvakrát denně.

2. Zapojení hlubokého břišního svalu s výdechem. Ve stejné poloze s výdechem jemně „přitáhněte“ podbřišek k páteři a zároveň si představte, že boky přibližujete k sobě. Žádné silné zatnutí, stačí malá síla. Na nádech povolte. 8 až 10 opakování. Jestli si nejste jistá, že zapojujete správné svaly, zastavte se a nechte si to ukázat.

3. Most s výdechem. Ze stejné polohy s výdechem nejdřív jemně zapojte podbřišek, pak zvedněte pánev nad podložku, jen tak vysoko, aby se neprohýbala bedra. S nádechem pomalu dolů. 6 až 8 opakování.

4. Vstávání přes bok. Není to cvik, ale návyk, který břichu každý den ušetří zbytečný tlak. Kdykoli vstáváte z lehu, otočte se nejdřív na bok, spusťte nohy z postele a odtlačte se rukama do sedu.

Pokročilejší cviky (vzpor na předloktích, práce s činkami, běh) přidávám až podle toho, jak se břicho při vyšetření chová. Cvičení na diastázu z videí může fungovat, ale často je buď moc lehké, nebo naopak moc brzy příliš náročné.

Pánevní dno patří k diastáze

Diastáza a obtíže pánevního dna jdou často ruku v ruce. Únik moči při kašli, pocit tíhy v pánvi nebo bolest kříže mohou mít stejnou příčinu: střed těla nepracuje jako celek.

Pozor na automatické doporučení „dělejte Kegelovy cviky“. Pánevní dno po porodu bývá stejně často oslabené jako přetížené a stažené. Stažené pánevní dno potřebuje nejdřív uvolnit a další stahování by mu nepomohlo. Proto pánevní dno vždy vyšetřím a podle toho volím uvolnění, nebo posílení. Víc se dočtete v článku o fyzioterapii pánevního dna a o tom, kdy Kegelovy cviky pomohou a kdy ne.

Kdy nejdřív k lékaři

Diastáza sama o sobě není akutní stav. Lékaře ale vyhledejte, když:

• se v oblasti pupku nebo střední čáry objeví boule, která nezmizí vleže, je tvrdá nebo bolí (může jít o kýlu)
• boule náhle ztvrdne, silně bolí a přidá se nevolnost, zvracení nebo nemůžete odejít plyny; to je důvod k okamžitému ošetření
• máte po císařském řezu zarudlou, teplou nebo mokvající jizvu, horečku či narůstající bolest břicha
• bolest zad vystřeluje do nohy a přidá se necitlivost nebo potíže s močením

O operaci diastázy rozhoduje chirurg. Zvažuje se, když rehabilitace delší dobu nepomáhá a obtíže vás omezují, nebo když je přítomná kýla. Ani tehdy není cvičení zbytečné: před operací i po ní pomáhá, aby se střed těla znovu naučil spolupracovat.

Jak vám pomůžu

Na první návštěvě se podívám na břicho vleže i v pohybu, ohmatám střední čáru, posoudím dech, držení těla, pánev a pánevní dno. Pokud jste rodila císařským řezem, ošetřím i jizvu; o tom víc v článku o jizvě po císaři.

Podle nálezu nacvičíme dech a zapojení hlubokých svalů, uvolníme, co je přetížené, a dostanete několik cviků na doma. Ukážu vám také, jak zvedat miminko, kojit a nosit, aby břicho nebylo zbytečně pod tlakem. Postupně přidáváme zátěž až k návratu ke sportu. Celý postup po porodu popisuji v článku o cvičení po porodu.

Zlepšení obvykle přichází postupně, první změny řada žen cítí po několika týdnech pravidelného cvičení. Pomoci se dá i u diastázy, která trvá roky.

Pokud si nejste jistá, jestli diastázu máte a jak s ní cvičit, podívejte se na terapii pánevního dna a poporodních obtíží nebo se objednejte. Doporučení od lékaře nepotřebujete.

Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje vyšetření lékařem ani individuální odbornou péči. U silných, nových nebo zhoršujících se obtíží se nejdřív poraďte s lékařem.