Pokles dělohy: příznaky, cystokéla a co pomáhá

Pokles dělohy se většinou ohlásí nenápadně: tlakem dole v pánvi, pocitem tíhy na konci dne nebo dojmem, že „něco je v pochvě“. Hodně žen to dlouho přechází nebo se stydí to říct nahlas, i když je to častá obtíž, hlavně po porodech a v klimakteriu. V článku se dozvíte, jak pokles dělohy a dalších pánevních orgánů poznat, co patří gynekologovi, co zvládne fyzioterapie a proč nezačínat naslepo Kegelovými cviky.

Co je pokles dělohy a pánevních orgánů

Děloha, močový měchýř a konečník drží na svém místě vazy, pojivová tkáň a svaly pánevního dna. Když opora povolí, orgány se posunou dolů a vyklenují stěny pochvy. Lékaři tomu říkají prolaps nebo sestup pánevních orgánů. Podle toho, co klesá, se rozlišuje:

• pokles dělohy, kdy sestupuje děloha (po jejím odstranění poševní pahýl)
• cystokéla, pokles přední stěny pochvy s močovým měchýřem
• uretrokéla, pokles oblasti močové trubice, často spolu s cystokélou
• rektokéla, vyklenutí zadní stěny pochvy konečníkem

Často jde o kombinaci. Jinou věcí je prolaps sliznice močové trubice, kdy se sliznice vyhrne ven z ústí močové trubice. Ten patří vždy k lékaři.

Pokles pánevního dna nevzniká přes noc. Přispívají k němu porody (hlavně dlouhé, s velkým miminkem nebo s pomocí kleští či vakuumextraktoru), opakované tlačení na stolici při zácpě, dlouhodobý kašel, těžká fyzická práce, nadváha, vrozeně volnější vazivo a pokles hormonů v klimakteriu.

Pokles dělohy: příznaky

• tlak, tíha nebo pocit „cizího tělesa“ v pochvě
• obtíže se horší večer, po dlouhém stání, zvedání nebo sportu, vleže polevují
• útvar, který nahmatáte nebo vidíte ve vchodu do pochvy
• časté močení, slabší proud, pocit nevyprázdněného měchýře
• únik moči při kašli nebo naopak potíže se vymočit
• obtíže s vyprázdněním stolice, někdy pomůže podepřít hráz nebo zadní stěnu pochvy
• nepříjemné pocity při styku, bolest v kříži na konci dne

Některé ženy mají pokles bez obtíží a zjistí ho až gynekolog. To je také v pořádku: o léčbě rozhoduje hlavně to, jak moc vás obtíže omezují.

Pokles dělohy po porodu a v těhotenství

Po porodu je pánevní dno protažené, tkáně se hojí a vazy jsou ještě volnější. Pocit tíhy nebo tlaku v prvních týdnech proto nemusí znamenat trvalý pokles. U řady žen se během šestinedělí a dalších měsíců výrazně zlepší, hlavně když se šetří při zvedání a netlačí na stolici. Pokud tlak nebo vyklenutí trvá i po šestinedělí, nechte se vyšetřit gynekologem a přijďte. Čím dřív pánevní dno zapojíte správně, tím snáz se s pokleslou dělohou po porodu vyrovná.

Pokles dělohy v těhotenství je méně častý a vždy patří do rukou gynekologa nebo porodníka. Úlevové polohy a dech jsou v pořádku, o dalším cvičení rozhoduje lékař. Bezpečný pohyb v tomto období popisuji v článku cvičení v těhotenství.

Kdy nejdřív ke gynekologovi

Pokud máte podezření na pokles dělohy nebo cystokélu, první cesta vede ke gynekologovi, případně k urogynekologovi. Vyšetří, které orgány a jak výrazně klesly, a určí stupeň poklesu. Nečekejte s návštěvou, pokud:

• útvar vystupuje ven z pochvy a nejde zasunout
• krvácíte, máte výtok nebo bolestivé místo na sliznici
• nemůžete vymočit nebo máte opakované záněty močových cest
• krvácíte po přechodu
• obtíže rychle přibývají nebo silně bolí

Fyzioterapie léčbu u lékaře doplňuje. Nevrátí dělohu na místo a nenahradí pesar ani operaci, když jsou potřeba.

Co řeší lékař: pesar a operace

Pesar je pomůcka ze silikonu, kterou gynekolog vybere a zavede do pochvy. Podpírá pokleslé orgány zevnitř a hodí se pro ženy, které nechtějí nebo nemohou na operaci, nebo jako řešení na přechodnou dobu. Velikost, typ a kontroly určuje lékař.

Operace připadá v úvahu u výraznějšího poklesu nebo když jiná léčba nestačí. Fyzioterapie má smysl před ní i po ní: dobře zapojené pánevní dno a rozumné návyky snižují zátěž, které je pánev každý den vystavená.

Vedle toho může gynekolog doporučit lokální léčbu sliznice, hlavně v klimakteriu. O pánevním dnu v tomto období píšu v článku klimakterium a pánevní dno.

Co zmůže fyzioterapie

U lehčího poklesu umí fyzioterapie výrazně ulevit od tlaku a tíhy a pomoct, aby se pokles dál nezhoršoval. U výraznějšího poklesu zlepší oporu a doplní pesar nebo přípravu na operaci a rekonvalescenci po ní.

V ordinaci se zaměřím na:

• vyšetření, jak pánevní dno pracuje: umíte ho zapojit, uvolnit, udržet stah, nezatlačíte místo toho dolů?
• nácvik správného zapojení pánevního dna spolu s dechem a hlubokými břišními svaly
• uvolnění, pokud je pánevní dno nebo jeho okolí stažené a bolestivé
• práci s dechem a bránicí, aby tlak v břiše nešel při každém nádechu a zvednutí dolů
• jizvy po nástřihu, poranění nebo operaci, které mohou zapojení svalů měnit
• režim: zvedání, kašel, toaleta, pohyb a sport

Proč ne naslepo Kegelovy cviky

Rada „dělejte Kegelovy cviky“ zní jednoduše. V ordinaci ale často vidím, že žena místo stahu zatlačí dolů, zadrží dech nebo zatne hýždě a stehna. Při poklesu dělohy je přitom tlačení dolů přesně to, čemu se chceme vyhnout. Jiné ženy mají pánevní dno stažené a přetížené a další posilování obtíže zhorší. Proto začínáme vyšetřením a teprve pak volím, jestli posilovat, uvolňovat, nebo obojí. Víc v článku o Kegelových cvicích a pro koho jsou.

Režimová opatření, se kterými začnete hned

Malé změny v běžném dni pánevní dno odlehčí víc než jakékoli cvičení jednou denně.

• Zvedejte s výdechem. Nádech, pak s výdechem zvedněte nákup nebo dítě. Nezadržujte dech a netlačte.
• Netlačte na stolici. Pod nohy si dejte stoličku, aby kolena byla výš než boky, dýchejte a nechte střevo pracovat. Zácpu řešte stravou, pitím a pohybem, případně s lékařem.
• Při kašli a kýchnutí se nehrbte dolů, spíš se napřimte a otočte hlavu přes rameno. Dlouhodobý kašel nechte vyšetřit.
• Odpočiňte si vleže. Když tlak večer přibývá, lehněte si na pár minut na záda s podloženou pánví.
• Sport upravte, ale nerušte. Chůze, plavání a jízda na kole bývají v pořádku. Skákání, běh a těžké posilování probereme individuálně podle vyšetření.

Jednoduché cviky na úlevu

Tyto cviky jsou bezpečné pro většinu žen s poklesem. Nemají bolet ani zvyšovat tlak. Pokud se obtíže zhorší, přestaňte.

Úlevová poloha s dechem. Lehněte si na záda, pod pánev dejte složený ručník nebo nízký polštář, kolena pokrčte. Ruce na spodní žebra. Pomalý nádech nosem do žeber a břicha, delší výdech ústy. Asi 10 dechů. Hodí se večer nebo po dlouhém stání.

Vnímání pánevního dna s dechem. Ve stejné poloze si při nádechu všimněte, jak se oblast hráze lehce povolí. Při výdechu si představte, že se jemně vrací nahoru a dovnitř, jako když zvedáte borůvku, ne činku. Žádné zatínání hýždí, žádné zadržování dechu. Jen pár opakování, tolik, kolik zvládnete s dobrou kvalitou. Pokud nevíte, jestli to děláte správně, nechte si to zkontrolovat.

Vstávání ze židle s výdechem. Posaďte se na kraj židle, chodidla na šířku boků. Nadechněte se, s výdechem se předkloňte a vstaňte. Tak to dělejte i během dne, ne jen jako cvik. Učíte tělo, že zátěž přichází s výdechem a oporou zespodu.

Objednejte se

Pokles dělohy i cystokéla jsou časté a dá se s nimi pracovat. Když vás gynekolog vyšetřil, ráda vám ukážu, jak s poklesem zacházet. Na terapii pánevního dna se můžete objednat bez doporučení, lékařskou zprávu ale vezměte s sebou. Pokud jste po porodu, přečtěte si také článek o inkontinenci po porodu. Termín najdete přes kontakt.

Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje vyšetření lékařem ani individuální odbornou péči. U silných, nových nebo zhoršujících se obtíží se nejdřív poraďte s lékařem.