Bolest při styku: vaginismus, dyspareunie, vulvodynie

Ilustrace: křeslo u okna se složenou dekou a šálkem čaje, vedle pokojová rostlina

Bolest při styku je častější, než se o ní mluví. Řada žen ji roky snáší, protože si myslí, že „to tak má být“, nebo se stydí o ní říct i gynekologovi. Bolest při pohlavním styku ale normální není a za mnoha případy stojí napjaté pánevní dno, se kterým se dá pracovat. V článku se dozvíte, co znamenají pojmy vaginismus, dyspareunie a vulvodynie, kdy je potřeba nejdřív ke gynekologovi a jak probíhá fyzioterapie, aby byla bezpečná a respektující.

Bolest při pohlavním styku není něco, co musíte vydržet

Tělo, které čeká bolest, se brání. Svaly pánevního dna a kolem vstupu do pochvy se stáhnou a další pokus bolí ještě víc. Tak vzniká kruh, ze kterého se samotnou snahou „uvolnit se“ dostat nedá.

Proto na začátek jedna věc: nic z toho, co popisuji níže, není vaše selhání. Bolest při styku má tělesné příčiny a často i emoční souvislosti. Obě složky jsou skutečné a obě se dají ovlivnit. Tempo určujete vy.

Dyspareunie: co to je

Dyspareunie je odborný název pro bolest při styku nebo po něm. Nejde o samostatnou nemoc, ale o příznak.

Povrchová dyspareunie bolí u vstupu do pochvy, při zavádění nebo na začátku styku. Častou příčinou je napjaté pánevní dno, vaginismus, vulvodynie, jizva po porodu, suchost sliznice nebo infekce.

Hluboká dyspareunie bolí uvnitř, v podbřišku, při hlubším průniku. Může za ní být endometrióza, srůsty po operacích, záněty v pánvi, ale také přetížené pánevní dno. O endometrióze píšu v samostatném článku o endometrióze a fyzioterapii.

Bolest po pohlavním styku, která přetrvává hodiny, má často stejné příčiny. Svaly, které se během styku bránily, zůstanou stažené a bolí dál.

Co je vaginismus

Vaginismus je mimovolní stažení svalů kolem vstupu do pochvy. Žena chce, ale tělo „zavře dveře“. Styk nejde nebo je velmi bolestivý, často nejde zavést ani tampon nebo proběhnout gynekologické vyšetření.

Vaginismus není vědomé rozhodnutí a není to „jen v hlavě“. Jde o ochrannou reakci těla, která se naučila spojovat průnik s bolestí nebo ohrožením. Může se objevit od prvních pokusů o styk, nebo až později, například po porodu, po bolestivé infekci či po nepříjemné zkušenosti.

Příčin vaginismu bývá víc najednou. Patří k nim strach z bolesti, bolestivé první zkušenosti, opakované infekce, nepříjemné gynekologické vyšetření, přísná výchova kolem sexuality nebo zkušenost s násilím. Někdy se žádná jasná příčina nenajde. Na léčbu to vliv nemá: naučená reakce se dá postupně přeučit. Klidně, v malých krocích a pod vaší kontrolou.

Vaginismus se léčí nejlépe spoluprací. Gynekolog vyloučí jiné příčiny, fyzioterapie pracuje s pánevním dnem a tělem, sexuolog nebo psychoterapeut se strachem a souvislostmi, které s bolestí jdou. Ne každá žena potřebuje všechny tři. Podle toho, co vás trápí, to společně zvážíme.

Vulvodynie a vestibulodynie

Vulvodynie je dlouhodobá bolest nebo pálení zevních rodidel (vulvy), obvykle trvající déle než tři měsíce, bez zjevné příčiny, jako je infekce nebo kožní onemocnění. Ženy ji popisují jako pálení, řezání, syrovost nebo píchání. Může bolet trvale, nebo jen při doteku, sezení či v těsném oblečení.

Vestibulodynie je její nejčastější forma. Bolí oblast předsíně pochvy, tedy těsně u vstupu, a to hlavně při doteku, zavádění tamponu nebo při styku.

Pálení při pohlavním styku ale může mít i jiné příčiny: kvasinkovou nebo bakteriální infekci, alergii na lubrikant či kondom nebo suchost sliznice. Proto je diagnóza vždy na gynekologovi.

Bolest při styku v menopauze a po porodu

V menopauze ubývá estrogenů. Sliznice pochvy je tenčí, sušší a snadno se podráždí. Řešení, například lokální léčbu, nastaví gynekolog. Na bolest ale tělo často odpoví i stažením pánevního dna, a s tím pomůže fyzioterapie. Více o změnách v tomto období najdete v článku o pánevním dnu v klimakteriu.

Po porodu bývá příčinou citlivá nebo stažená jizva po nástřihu či natržení hráze, únava a hormonální změny při kojení. O jizvě píšu v článku jizva po nástřihu hráze.

Kdy nejdřív ke gynekologovi

Bolest při styku by měl vždy nejdřív posoudit gynekolog. Neodkládejte návštěvu, pokud máte:

  • krvácení po styku nebo krvácení mimo menstruaci
  • jakékoli krvácení z pochvy po menopauze
  • neobvyklý výtok, zápach, svědění nebo pálení
  • bolest v podbřišku s horečkou
  • novou bolest, která se rychle zhoršuje
  • bulku, vřídek nebo změnu kůže v oblasti rodidel

Pokud je bolest spojená se zkušeností, o které se vám těžko mluví, nebo s velkým strachem, je v pořádku vyhledat také sexuologa nebo psychoterapeuta. Fyzioterapie s nimi dobře spolupracuje. Nemusíte mi nic z toho vysvětlovat, pokud nechcete.

Jak vám pomůžu

Vím, že přijít s tímto tématem stojí odvahu. Proto se na první návštěvě nic neděje bez vysvětlení a bez vašeho souhlasu.

Rozhovor

Nejdřív si v klidu promluvíme. Ptám se na to, co je potřeba: kdy bolest začala, kde je a jak se projevuje, jak funguje močení a vyprazdňování, jak dýcháte a spíte. Na otázky, na které nechcete odpovídat, odpovídat nemusíte.

Vyšetření

Podívám se na dech, držení těla a pánev zvenku. Vyšetření pánevního dna dělám jen tehdy, když to dává smysl, vždy s vaším souhlasem a kdykoli ho můžete přerušit jedním slovem. Na první návštěvě ho dělat nemusíme. Pokud nejste připravená, začneme jinde.

Terapie

Podle toho, co najdeme, kombinuji uvolnění pánevního dna a okolních tkání, práci s dechem a bránicí, ošetření jizev a nácvik vědomého povolení. Naučíte se rozpoznat, kdy se pánevní dno stahuje, a jak ho povolit sama. Postupujeme v krocích, které řídíte vy.

Zlepšení obvykle přichází postupně. Záleží na tom, jak dlouho bolest trvá a co za ní stojí.

S čím začít doma

Co pomůže hned

Ještě před návštěvou gynekologa nebo fyzioterapie pomůže pár jednoduchých věcí:

  • nepokračujte ve styku přes bolest. Každá další bolestivá zkušenost posiluje ochrannou reakci těla
  • pokud je problémem suchost, použijte lubrikační gel bez parfemace
  • dejte si dost času, tělo potřebuje k uvolnění klid a bezpečí
  • mluvte s partnerem o tom, co bolí a co ne. Intimita nemusí znamenat průnik
  • zapisujte si, kdy bolest přichází, kde přesně je a co ji zhoršuje. Lékaři i mně to pomůže

Cviky na uvolnění pánevního dna

Tyto cviky jsou jemné a slouží k uvolnění pánevního dna. Bolest se při nich nemá zhoršovat.

1. Dech do břicha. Lehněte si na záda s pokrčenými koleny. Ruce položte na břicho. Nadechujte se nosem do břicha a do stran, vydechujte pomalu pusou. S nádechem si představte, že se pánevní dno jemně rozšiřuje a klesá. Udělejte 5 až 10 dechů.

2. Motýlek s oporou. Ve stejné poloze spojte chodidla a nechte kolena klesnout do stran na polštáře. Klidně dýchejte 1 až 2 minuty.

3. Všímavost během dne. Několikrát denně si všimněte, jestli nemáte zatnuté hýždě, břicho nebo pánevní dno, třeba u počítače nebo v autě. Stačí vydechnout a povolit.

Nejste v tom sama

S bolestí při styku, vaginismem, vulvodynií i dyspareunií pracuji v rámci terapie pánevního dna. Objednat se můžete bez doporučení lékaře, on-line nebo telefonicky přes kontakt. Pokud máte zprávy od gynekologa, vezměte je s sebou.

Časté otázky

Co je vaginismus?
Vaginismus je mimovolní stažení svalů kolem vstupu do pochvy, které ztěžuje nebo znemožňuje styk, zavedení tamponu či gynekologické vyšetření. Nejde o vaši chybu ani o něco, co si vymýšlíte. Tělo se tím chrání a dá se s tím pracovat.
Co je dyspareunie?
Dyspareunie je odborný název pro bolest při pohlavním styku nebo po něm. Může být povrchová, u vstupu do pochvy, nebo hluboká, v podbřišku. Nejde o samostatnou nemoc, ale o příznak, za kterým může být řada příčin.
Musí být vyšetření pánevního dna vnitřní?
Nemusí. Na první návštěvě si hlavně povídáme a věnuji se dechu, držení těla a pánvi zvenku. Vyšetření pánevního dna dělám jen s vaším souhlasem, a když nechcete nebo na něj nejste připravená, neděláme ho. Kdykoli ho můžete přerušit.
Proč mě bolí styk po menopauze?
Po menopauze ubývá estrogenů, sliznice pochvy je tenčí a sušší a snadněji se podráždí. Řešení této příčiny patří ke gynekologovi. Fyzioterapie pomáhá s napětím pánevního dna, které se k bolesti často přidává.

Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje vyšetření lékařem ani individuální odbornou péči. U silných, nových nebo zhoršujících se obtíží se nejdřív poraďte s lékařem.

Další články