Bolesti zad ze sedavé práce jsou nejčastější důvod, proč přicházíte s „chronickými zády“: tupá bolest v bedrech k večeru, ztuhlá šíje, tlak mezi lopatkami, ráno se rozhýbat, večer to zase bolí. Neřeší to nová židle, nepomáhá občasná masáž a cvičení ze sociálních sítí nikdo nevydrží. Problém totiž není, že sedíte špatně – problém je, že sedíte dlouho a bez pohybu, a že střed těla dávno přestal páteř držet. V článku najdete, co záda při sezení skutečně přetěžuje, tři věci, které se dají udělat každý pracovní den, a co s tím udělá fyzioterapie včetně cvičení podle SM systému.
Co sezení se zády dělá
Páteř je stavěná na pohyb. Při sezení:
- ploténky bederní páteře nesou větší tlak než ve stoji, zvlášť v předklonu a při „zhrouceném“ sedu
- hluboký stabilizační systém (bránice, hluboké břišní svaly, pánevní dno, drobné svaly u páteře) vypíná – nemá co dělat
- kyčelní flexory se zkracují a táhnou pánev do překlopení, bedra se prohnou
- hrudní páteř tuhne, ramena se stáčejí dopředu, hlava se sune před tělo a zatěžuje krk
Po několika letech tělo nedrží páteř svaly, ale vazy a klouby. Ty se ozvou jako bolest. Když k tomu přijde jednorázová zátěž – zvednutí tašky, víkend na zahradě – vznikne ústřel. A bolest krku a ramen se ráda promítne do bolesti hlavy.
Tři věci na každý pracovní den
Vybírám to, co v praxi lidé skutečně vydrží dělat:
- Změna polohy každých 30–40 minut. Vstát, projít se, zavolat vestoje. Není nutné cvičit, stačí se hýbat. Nejlepší poloha je ta příští.
- Dva cviky na hrudní páteř a kyčle. Například ruce za hlavu a záklon přes opěradlo židle (10×), a stoj s jednou nohou vzadu s protažením přední strany kyčle (30 vteřin na každou stranu). Trvá to minutu.
- Dýchání do spodních žeber. Ruce na boky, nádech rozšíří spodní žebra do stran, dlouhý výdech. Deset dechů dvakrát denně zapojí bránici a hluboké břišní svaly – základ stabilizace páteře.
Ergonomie pomáhá, ale je až na druhém místě: monitor do výšky očí, opěrka pod bedra, nohy na zemi, a hlavně střídat sezení se stáním.
Kdy přijít na fyzioterapii
- bolest zad se vrací každý týden nebo je každý den k večeru
- ráno jste ztuhlí déle než pár minut
- bolest vystřeluje do hýždě nebo nohy
- pomáhá jen masáž, a jen na den dva
- už jste měli ústřel a bojíte se dalšího
Bolest, která se v noci zhoršuje nezávisle na poloze, doprovázená horečkou, hubnutím, poruchou citlivosti v třísle nebo problémem s močením, patří nejdřív k lékaři.
Co s tím udělá fyzioterapie
Vyšetřím pohyblivost páteře, kyčlí a hrudníku, sílu a zapojení středu těla, dýchání a držení těla ve stoji i v sedu. Podle toho volím:
- manuální terapii a mobilizace ztuhlých segmentů páteře a kyčlí – rychlá úleva
- techniky měkkých tkání na přetížené svaly beder, šíje a hrudníku
- nácvik dýchání a hlubokého stabilizačního systému – bez toho každá úleva vydrží jen do dalšího dne u počítače
- tejpování jako připomínku správného držení v prvních týdnech
- cvičení podle SM systému
Proč SM systém
Spirální stabilizace páteře (SM systém MUDr. Smíška) je cvičení s elastickým lanem: krátké tahy proti mírnému odporu aktivují šikmé svalové řetězce, které stahují pas a protahují tělo směrem vzhůru. Tím se odlehčí meziobratlovým ploténkám a páteř se stabilizuje v pohybu, ne ve strnulé pozici. Používá se u bolestí zad, výhřezů plotének, skoliózy i jako prevence – a hodí se právě pro sezením ztuhlou páteř, protože kombinuje protažení s posílením a trvá pár minut. Naučím vás sestavu na míru, zkontroluji provedení a lano si můžete vzít domů.
Jak to obvykle probíhá
První návštěva: vyšetření, ošetření, dva až tři cviky na doma. Další návštěvy v odstupu jednoho až tří týdnů: kontrola cvičení, další techniky, přidávání zátěže. Cílem je, abyste po několika týdnech uměli s páteří pracovat sami a bolest se nevracela.
Více o terapii chronických stavů. Termín si rezervujte on-line; pokud vás právě „seklo“, přečtěte si nejdřív, co dělat první dny při lumbagu, a zavolejte.
Časté otázky
Pomůže mi ergonomická židle nebo výškově nastavitelný stůl?
Co je SM systém a hodí se na bolesti zad ze sezení?
Jak dlouho trvá, než se bolest zad ze sezení zlepší?
Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje vyšetření lékařem ani individuální odbornou péči. U silných, nových nebo zhoršujících se obtíží se nejdřív poraďte s lékařem.